Líbání pod rozkvetlým stromem
1. květen je s láskou spojován již od nepaměti. Už ve starověkém Římě se slavil svátek, který se nazýval Floralia a byl zasvěcen bohyni jara a plodnosti Flóře. Je zajímavé, že tuto bohyni za svou patronku považovaly i prostitutky. Ale tento den je i v dalších starověkých a raně středověkých kulturách spojován se zamilovanými. Zamilované dvojice na 1. máje vyhledávají rozkvetlou třešeň, aby se pod ní políbily. Tento zvyk je v Česku hodně rozšířený a drží se zuby nehty na výsluní, a to i přes agresivní mediální protežování svátku svatého Valentýna. Zřejmě je to proto, že je to prostě milý zvyk a také ukazuje spojení člověka s přírodou.
A lásky není nikdy dost!
Symbolika zvyku líbání pod rozkvetlým stromem by se ale dala vyložit tak, že kvetoucí strom je připraven k plození, což jsou vlastně i zamilovaní lidé. Podle některých pramenů je tento zvyk starý zhruba jen sto let, podle jiných je tu už od středověku. V křesťanské době však byl polibek považován za velmi intimní a pod třešní se tak směli políbit jen ti, jež měli před svatbou. O polibku pod rozkvetlým stromem se říká, že dívce zajistí krásu na celý rok. Pokud však pusu nedostane, uschne.
První máj a májky
S 1. májem je dodnes nerozlučně spjato vztyčování májek. V předvečer dne se mladíci ze vsi vypraví do lesa a vyberou krásný vzrostlý strom (jedličku, smrček či borovičku), který do druhého dne promění v májku. Osekají z něj větve, oloupou kůru a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Pak májku vztyčí a celou noc ji hlídají, protože „nepřátelé“ z vedlejší vesnice touží jejich májku podříznout a ukrást. A to by byla pořádná ostuda. Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky – vyzdobené břízky – před domy svých dívek.
