Vznik klubů velocipedistů a jejich činnost

Kluby českých a německých, případně i rakouských velocipedistů začaly vznikat v českých zemích v hojné míře od 80. let 19. století. Češi založili vůbec první cyklistické kluby a velmi brzy vznikl také ústřední cyklistický orgán – Česká ústřední jednota velocipedistů se sídlem v Praze, pod níž později spadaly jednotlivé župy, které do jisté míry řídily činnost jednotlivých spolků. Účelem českých cyklistických spolků bylo několik základních bodů: pěstování jízdy na bicyklu, vyučování jízdě na kole, pořádání závodů, sdružování osob zajímajících se o cyklistiku, podpora vlastenecké činnosti a organizace všeobecného spolkového života.

 

 

Jednotlivé kluby doplňovaly různými způsoby svou činnost, často ochotnickými divadelními představeními. Členové spolků volili české literární předlohy. Výdělek ze vstupného klubům částečně pomohl v jejich finanční tísni. Další doplňkovou činností bylo pořádání plesů, zábav a laických i odborných přednášek. Témata přednášek se většinou obracela k historickým postavám, jako byl Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský či František Palacký. Finanční výtěžky z akcí nenacházely své místo pouze ve spolkových pokladnách, ale často byly používány na podporu národních sbírek (Český dům ve Vítkovicích, Libušín, moravskoostravské české gymnázium…).

 

 

Podnikavější spolky doplňovaly svou činnost v zimním období zřizováním kluzišť. V letním období pak kluby velocipedistů pořádaly časté výlety, většinou ve spolupráci s jinými sportovními či vlasteneckými spolky. Většina spolků také dbala o vznik a rozšiřování spolkové knihovny. V 30. letech se staly populárními cyklistické závody, které lákaly k sledování širokou veřejnost a které tak přinesly spolkům větší zisk.

 

 

KČV Vítkovice (Vpřed) – poslední mohykán

Záměr vytvořit ve Vítkovicích cyklistický spolek se zrodil v roce 1895. Historie oficiálního klubu sahá do roku 1897, kdy zdejší příznivci cyklistiky založili spolek s oficiálním názvem Klub českých velocipedistů Vítkovice ve Vítkovicích. Ustavující valná hromada se konala 15. října 1897. Prvním předsedou spolku se stal Jan Ondráš, který ve Vítkovicích zároveň provozoval obchod s jízdními koly. Již v roce 1899 připravil spolek první cyklistické závody. Téhož roku spolek slavnostně odhalil svůj prapor. Zpočátku se klub vyvíjel rovnoměrně spolu s ostatními kluby, ale brzy se stal jediným přeživším spolkem, který byl založeny ještě v závěru 19. století a jehož činnost přetrvávala i po 1. světové válce.

 

 

 

 

V meziválečném období se klub zařadil svou aktivitou na první příčku nejen mezi ostravskými, ale také mezi severomoravskými a slezskými kluby. Také mezi vítkovickými kluby patřil k nejčinnějším. Ve 20. letech měl konkurenci v německých organizacích Mährisch-schlesischer Arbeiter-Radfahrerbund, Arbeiter Rad und Kraftfahrer-Verein Zukunft či v českém Klubu dělnických cyklistů v Mor. Ostravě –Vítkovicích.

Klub českých velocipedistů Vítkovice často spolupracoval s nejvyšším cyklistickým orgánem, Ústřední jednotou československých velocipedistů v Praze. To vše díky úsilí nového mladého člena, Augustina Sumíka. Po jeho vstupu klub dostal spolek v roce 1928 nové jméno: Klub českých velocipedistů Vpřed – Vítkovice. Jeho činnost se zaměřila především na závody a na propagaci cyklistiky. Již v roce 1928 se jel první závod do vrchu, cílem byly Pustevny. Roku 1931 vznikla z podnětu Augustina Sumíka Moravskoslezská župa cyklistická, která dbala o zakládání, rozvoj a organizaci cyklistických spolků na území severní Moravy a Slezska. Vítkovický klub se tak stal centrálním orgánem celé župy. Značné úsilí bylo věnováno rozvoji cyklistiky v místech, kde se sportovní odvětví dosud příliš neuchytilo, tedy v oblast Místecka, Těšínska, Valašska a Vsetínska.

Také na vítkovické cyklisty dolehla světová hospodářská krize, úspěšně ji ale překonali a pokračovali ve své činnosti i ve válečném období, na jehož počátku spolek čítal 35 členů. Po různých náborech a propagacích cyklistického sportu počet stoupl v roce 1943 na neuvěřitelných 230 osob. Tehdy se staly populárními utkání bicyklebalových dvojic a krasojízda, kterou reprezentovali dokonce v celostátních kolech bratři Oldřich a František Bartošovi.

Po skončení 2. světové války spolek brzy navázal na svou předválečnou činnost. Po roce 1948 byl klub několikrát transformován v masových tělovýchovných organizacích. Vítkovický klub je dnes jediným ostravským cyklistickým spolkem, jehož tradice funguje nepřetržitě od jeho založení v roce 1897.

 

 

 

Vývoj vítkovického klubu v datech:

1897–1927 Klub českých velocipedistů Vítkovice

1928–1939 Český klub velocipedistů Vpřed – Vítkovice

1940–1945 Klub velocipedistů Vpřed – Vítkovice

1946–1948 Klub velocipedistů Vpřed – Vítkovice

1949–1952 Cyklistický oddíl Sokol VŽKG

1953–1957 Cyklistický oddíl TJ Baník – Vítkovice VŽKG

1958–1965 Cyklistický oddíl TJ VŽKG – Vítkovice

1966–1993 Cyklistický oddíl TJ Vítkovice

1994–2000 Cyklistický oddíl SSK Vítkovice

2001–dosud YOGI Racing Team Ostrava

 

Augustin Sumík

Meziválečná ostravská cyklistika měla řadu velkých postav. Mezi největší nadšence patřil Augustin Sumík, který se narodil 19. května 1903 v Hrabůvce. V mládí byl organizován ve skautingu a roku 1927 vstoupil do Klubu českých velocipedistů ve Vítkovicích. Krátce po vstupu do klubu zorganizoval první cyklistický závod. Na nároží proti vítkovickému Českému domu si otevřel roku 1928 prodejnu jízdních kol a šicích strojů.

Díky Sumíkově činnosti začaly vznikat nové cyklistické kluby v Ostravě, na Frýdecku i Místecku. Stál u zrodu Moravskoslezské župy cyklistické a dlouhá léta byl jejím starostou. Jeho nadšení pro cyklistiku bylo téměř neuvěřitelné. V letech 1940–1945 byl vězněn v koncentračních táborech na území dnešního Německa a Francie. Po válce navázal na svou předválečnou činnost a angažoval se pak v cyklistice v rámci TJ VŽKG. Zemřel v roce 1979 a na jeho počest se od roku 1981 jezdí Memoriál Augustina Sumíka.